Praha (Pressweb) - Stavbu výškových budov v USA neboli mrakodrapů nastartoval až vynález železobetonu. Před ním se používaly cihly a budovy musely mít jen omezenou výšku, protože tento stavební materiál neměl takovou nosnost. Železobeton tvoří beton a betonářská ocel neboli výztuž. Betonářská ocel má žebrovitý povrch a svařuje se do různých tvarů, které se vkládají do čerstvého betonu, nebo se do těchto konstrukcí leje betonová směs. Pro vodorovné betonové plochy se používají kari sítě, což je ocelářská ocel svařená do sítí s různě velkými roztečemi.
Betonářská ocel výrazně zvyšuje odolnost železobetonu vůči tahu
Betonářská ocel v železobetonu zvyšuje odolnost vůči tahu, který je u betonu poměrně nízký. Beton má vynikající odolnost vůči tlaku, ale špatně reaguje na tahové síly. To zajišťuje až betonářská ocel. Výhodou je, že ocel i beton mají stejnou teplotní roztažnost, takže se stejně roztahují a smršťují vlivem teploty a beton nepopraská. Důležité je, aby betonářská ocel k betonu pevně přilnula. To zajišťují právě drobné výstupky na betonové výztuži, tzv. žebrování. Beton se s ocelí pevně spojí a při tahu odolává této síle ocel. Betonářská ocel se skládá z tyčoviny různě tvarované a svařované do konstrukcí. Aby ocel nekorodovala, musí nad ní být určitá vrstva betonu. Například u konstrukcí určených pro základy a piloty musí být krycí vrstva silná 50 až 75 milimetrů.
Kari sítě – do základových desek i podlah
Kari sítě slouží jako výztuž do vodorovných či svislých betonových ploch. Průměr drátu s drobným žebrováním je obvykle od 4 do 10 milimetrů a záleží také na rozteči příčných a podélných drátů. Čím hustší jsou kari sítě, tím má železobeton větší odolnost vůči tlakovým silám. Nejčastěji se kari sítě používají ve stavebnictví při armování základových desek a betonových podlah. Kari sítě jsou speciální betonářská ocel. Kari sítě se prodávají v kusech, ale lze je stříhat, svařovat a různě tvarovat. Kari sítě jsou oblíbené i mezi zahrádkáři, kteří si z nich dělají stěny u ovocných dřevin.
