Praha (Pressweb) - Jedním z důležitých smyslů člověka je zrak. Protože problémy s viděním jsou staré jako lidstvo samo, tyto poruchy se již předešlé generace snažili řešit výrobou pomůcky, která by pomáhala slabě vidoucím lidem.
Historie čoček
Nejstarší kontaktní čočky byly pravděpodobně vyrobena z křemene v 7 století před naším letopočtem a byla nalezena při vykopávkách v starověké Asýrii. Sestrojit něco na korekci zraku se pokoušeli už i v dobách staré Tróje. V dobách antiky Římané používali jantarové čočky na optické zvětšování obrazu. Podle historických záznamů Nero (císař Římské říše) díval zápasy gladiátorů přes smaragd, který mu pomáhal pravděpodobně při korekci krátkozrakosti.
Vývoj směřoval k objevení brýlí v 13. století, kdy na čtení v Asii používali zarámované vypouklé skla. Prvenství při zhotovení brýlí se připisuje anglickému vědci Roger Bacon, kteří zjistil, že používáním vybroušeného skla lze pomoci při korekci zraku. Brýle se začaly rozšiřovat mezi 15. a 16. stoletím, skla byly většinou vloženy v kůži, později mosazi a někdy i ve zlatě. V 19. století se začal používat tzv. monokl - jedno sklo na oku, jeho používání působilo jako módní doplněk, přičemž korigovalo krátkozrakost.
Rozdíly mezi čočkami a brýlemi. Co když máte nestandardní rozměr oka.
Dioptrická síla kontaktních čoček se trochu liší oproti korekci v brýlích. Čočky jsou asi o 12 mm blíže k vrcholu rohovky než je to u čočky v brýlích. Také mohou být přiloženy přímo na rohovce. Významný rozdíl je však až od čtyř dioptrií, kdy je nutný přepočet, při kterém se přidávají plusové hodnoty, minusové hodnoty se zmenšují a naopak.
Při nestandardním rozměru oka se dají korigovat dioptrie v intervalu +6 do minus 12. Nejběžnější požadavky na barevné kontaktní čočky jsou v rozsahu minus 2 až minus 4 dioptrie. Při větší odchylce pomůže porada s očním lékařem, zda je vhodné individuálně vyrobit crazy čočky, nebo nejprve operativně snížit rozdíl dioptrií.
