Praha (Pressweb) - Hrát či nehrát, toť otázka. Zhruba takto se do dnešních dob proměnila klíčová otázka ze Shakespearova Hamleta. Jsou online hry vhodné, mohou nám něco dát nebo jimi jen zabíjíme čas? Povolit je dětem v omezené míře nebo jim je úplně zakázat? Tak se ptá každý rodič a občas i každý, kdo si čas od času něco zahraje.
Na tuto v dnešní době tak palčivou a základní otázku se nedá jednoduše odpovědět. Názory běžných lidí i odborníků se různí, jedni jsou striktně proti, jiní zase úplně pro a největší středová skupina online hry obvykle uznává, ale jen ty „rozumné“ a v omezené míře. Jenže jak poznat rozumné od zbytečných a možná až ohrožujících mravní vývoj dětí? A jak určit nejvhodnější čas, po který hrát? To není nijak snadné. A nad tímto tématem se tak evidentně bude debatovat ještě hodně dlouho – třeba jako se podobně diskutuje o vhodnosti tabletů, které drží v rukou čím dál více ještě předškolních dětí.
Cvičení postřehu i logiky
Mluvíme-li o online hrách, je třeba upřesnit si, že nejde vždy jen o bezduché střílečky, kde létá krev a děti si představují, že se stávají postavičkou držící zbraň. Takové hry by opravdu mohly na těch nejmenších zanechat jisté následky, kdyby je rodiče nekorigovaly. Ale online her existuje nespočet a je mezi nimi dost těch, které naopak v dětech podněcují dobré vlastnosti a umožňují jim procvičovat si logiku, fantazii i schopnost sociálního cítění. Ať už jde o různé skládačky, hlavolamy nebo hry typu puzzle, nad kterými se musejí hodně zamýšlet, nebo třeba o různé malování, plnění záludných úkolů a skládání různých tvarů. Podobně dobré jsou i takzvané farmářské hry, kdy se hráč musí starat o svá zvířata a plodiny, musí přemýšlet a snažit se dosahovat zisků a nic nezanedbávat. A škodlivé nejsou ani závodní hry, kdy se procvičuje postřeh a rychlost.
Všeho s mírou
Jako všude, tak i v této oblasti platí jednoduché pravidlo – všeho s mírou. Když před počítačem trávíme dlouhé dny a hodiny, omezíme společenský život na minimum a nic jiného než hry nás nezajímá, je to špatně. Ale pokud hrajeme občas pro odreagování a zábavu, pro vyplnění chvilky volného času, pak na tom zjevně není nic závadného. A je jen na každém z nás, aby uvážil, co je ještě „v míře“ a co už přes.
