Praha (Pressweb) - Ocelové konstrukce, zejména při stavbě mostů, se poprvé objevily už v 18. století, ale největší rozmach zaznamenaly v 19. a 20. století. Od té doby se ocel stala součástí prakticky všech průmyslových oborů. Používá se zejména ve stavebnictví, strojírenství, chemickém, automobilovém a potravinářském průmyslu, energetice i těžbě. Hutní materiál, jak souhrnně označujeme výrobky z ocele, má široké využití. Přestože v posledních desetiletí vznikají nové materiály, zejména plasty a moderní kompozity, ocel je stále nenahraditelná.
Hutní materiál – to jsou trubky, plechy, ocelové profily a betonářská ocel
Hutní materiál rozdělujeme na trubky, plechy, ocelové profily a betonářskou ocel. Všechny produkty se vyrábějí z ocelových polotovarů v ocelárnách různými technologickými postupy, ale nejčastěji válcováním za tepla i za studena. Při tomto zpracování se částečně mění i fyzikální vlastnosti původního polotovaru, například při válcování za studena se ocel zpevňuje. Trubky se vyrábějí kromě válcování také protahováním, tažením a svařováním. Hutní materiál pro betonování, tzv. betonářská ocel, se od ostatní ocele liší výstupky na svém povrchu, tzv. žebírkováním, které má zvětšit plochu pro spojení betonu a ocele.
Plechy se uplatňují zejména v karosářském průmyslu
Hutní materiál jsou také plechy, které se uplatňují při oplášťování různých zařízení a v karosářském průmyslu. Slouží také jako konečné krytí stěn a střech u skladových a výrobních hal. V současnosti se pro stavby hal vyrábějí tzv. sendvičové panely, které se skládají z několika vrstev izolace a plechu na venkovní straně. Montáž takového opláštění je pak velmi snadná a rychlá. Dalším druhem hutního materiálu jsou ocelové profily, lidově známé jako traverzy, které se využívají jako svislé i vodorovné nosníky u nejrůznějších staveb.
