Praha (Pressweb) - Pro betonování velkých ploch jsou nutností. Zaručují odolnost v tahu, takže beton při změnách teploty nepraská a snese i velké zatížení. Jsou to kari sítě. Jde o tenčí ocelové tyče s výstupky po celém obvodu, tzv. žebírkování, které jsou svařeny do sítí. Liší se jak průměrem tyčí, tak i velikostí ok. Průměr žebírkovaného drátu je obvykle od 4 mm do 10 mm, šířka sítě je od 2 do 2,40 metru, délka činí 3 až 6 metrů. Čím silnější drát a hustší oka, tím je beton odolnější vůči tažným silám. Kvalitu této armatury v betonu stanoví projektant podle účelu stavby.
Železobeton – to jsou ocelové tyče a beton, nebo beton a kari sítě
Ocelové tyče se žebírkováním - to jsou i kari sítě - spadají pod kategorii betonářská ocel. Spojením betonu a oceli vzniká železobeton. Díky oceli získává tento materiál mimořádnou odolnost vůči tažné síle. Beton je obecně velmi odolný na působení tlaku, ale i poměrně malá tažná síla ho dokáže narušit a roztrhnout. Užitečné spojení oceli a betonu objevil jistý pařížský zahradník před více než sto lety. Od té doby se železobeton stal hnací silou ve stavebnictví. Bez něho by nevyrostly mrakodrapy, ani velké vodní přehrady.
Ocelová výztuž musí být dobře obalena betonem
Sítě do betonu kari se používají zejména při betonování velkých vodorovných i svislých ploch. Jednotlivé dráty musí být zcela obaleny betonem, aby k nim nepronikla vlhkost. Pokud jsou kari sítě obnaženy při nedostatečné betonové vrstvě, ocel postupně koroduje a beton přichází o odolnost vůči tahu. Výsledná stavba už nemá požadované vlastnosti a vyžaduje opravu. Například u mostních konstrukcí je koroze ocelových součástí velmi nebezpečná, protože hrozí, že se most zřítí. A to se i několikrát stalo. Příčinou byla vždy špatná technologie betonování, kdy se k ocelové betonové výztuži dostala voda.