Praha (Pressweb) - Při vyšetření EKG v klidu, tzv. klidové EKG, lékař nemusí vůbec zjistit, kde jsou příčiny pacientových obtíží. Přitom si stěžuje na dušnost, bolesti na prsou nebo únavu při větší námaze. Pak je na řadě zátěžové EKG, což je vyšetření srdeční činnosti při přesně dávkované zátěži. Pacient šlape na rotopedu nebo běhacím pásu a při tomto pohybu měří lékař srdeční tep, tlak, a pořizuje záznam srdeční křivky. Další metodou je holter EKG. Jde o přístroj, který měří srdeční činnost po celý den, případně několik dní. Lékař získá přehled, jak se srdce chová v klidu, při běžné námaze i změnách psychiky.
Holter EKG nosí pacient u sebe
Holter EKG se skládá z malé krabičky umístěné v pouzdru na opasku nebe zavěšené na krku. Přístroj přijímá elektrické vzruchy z elektrod, které má pacient na těle. Při běžných denních úkonech nijak nepřekáží a nezpůsobuje potíže. Jedinou nepříjemností je, že se pacient během měření nesmí koupat ani sprchovat. Během dne si pacienta zapisuje do deníčku svoje aktivity, které se potom spolu se záznamem EKG vyhodnotí. Holter EKG je ideální diagnostickou metodou, která může odhalit příčinu motání hlavy, závratí či tlaku na prsou.
Analýzou EKG křivky lze odhalit konkrétní srdeční onemocnění
Holter EKG poskytne lékaři celodenní křivku srdeční činnosti. Z ní lze vyčíst, kdy se srdce chová odlišně od standardu a lze tak diagnostikovat konkrétní onemocnění. U křivky EKG se sleduje rytmus, akce, frekvence, tvar křivky a sklon srdeční osy. Například nepravidelně rozházené hroty a vlny ukazují na arytmii, tedy na drobné poruchy pravidelného srdečního rytmu. Některé arytmie pacientovi neuškodí, jiné mají dopad na jeho zdravotní stav. Zdeformovaná křivka signalizuje ischemickou chorobu srdeční, což je špatné zásobování krví určitých oblastí srdce. Toto onemocnění může vést až k infarktu a k zástavě srdce.
