Praha (Pressweb) - Zlato není v zemské kůře zrovna rozšířeným prvkem. Jeho průměrný obsah je v matičce Zemi je totiž přibližně pouhých pět mikrogramů na kilogram. To je 0,000000005 kilogramu. (Jen pro porovnání - vzduch jednoho vašeho nádechu váží zhruba 0,00002 kilogramu). Procentuálně vyjádřeno je zlata v zemské kůře méně než 0,0001 %. Nedá se tak pochybovat o tom, že je zlato mimořádně vzácným kovem - přinejmenším v našem koutku vesmíru.
Díky své stabilitě a inertnosti (tzn., že jen velice obtížně reaguje s jinou látkou - včetně kyslíku, takže nekoroduje) se v horninách vyskytuje převážně v podobě ryzího kovu - tvoří plíšky a zrna uzavřená nejběžněji ve výplni křemenných žil. Mnohdy je však doprovázeno jiným populárním kovem - stříbrem, s nímž často tvoří slitinu zvanou elektrum.
A jak je to s jeho produkcí a těžbou v současném světě? Největšími producenty tohoto populárního kovu, který je hledaným terčem finančníků, investorů a lidí, kteří chtějí zhodnotit své peníze, elektronického průmyslu, zubařů a vdavekchtivých žen, jsou Jihoafrická republika, Spojené státy americké, Austrálie, Čína, Peru, Rusko a Kanada. Těchto sedm států má ve svách půdách přibližně 60 % světového zlata.
Co se těžby samotné týče, naprosto nejaktivnějšími jsou Číňané, následováni Australany (kteří ovšem ročně vytěží cca 255 tun zlata oproti čínským 420 tunám, propast mezi vrcholem žebříčku a dalšími místy je značná), Spojenými státy, Ruskem a Peru. Nezbývá než dodat, že rýžovatelná ložiska jsou již takřka vyčerpána.
I proto se hodnota zlata stále zvedá a kov se stává oblíbeným investičním prostředkem. Investice do zlata představuje poměrně bezpečnou cestu, jak uchovat svůj majetek - což je především v dnešní době, vyznačující se nestabilními měnami a vratkými a zadluženými hlavními světovými ekonomikami benefit přímo zlatý.
