Praha (Pressweb) - „Šťastné a veselé Vánoce“ je tradiční vánoční přání, ale ve 20. století se zejména v českých zemích rozšířily novoročenky. Začaly se objevovat už v 19. století u moderních měšťanských a šlechtických vrstev, které si braly za vzor volnomyšlenkářskou Francii. Od té doby výraz Pour féliciter neboli „ pro poblahopřání“ u nás zdomácněl. Novoročenky se bez tzv. „péefka“ neobjedou. Lidé je posílají známým a přátelům, firmy je posílají svých obchodním partnerům. Novoročenka většinou obsahuje i přání k Vánocům, ale zejména k Novému roku.
Novoročenky jsou sběratelským předmětem
Novoročenka byla původně papírovou kartičkou se slovy Pour féliter nebo se zkratkou „PF“ a vytištěným nebo psaným přáním. Postupně se papírový materiál vylepšoval, převažoval kvalitnější papír zdobený různými vánočními motivy a také písmo bylo více umělecké. Novoročenky se staly opravdu uměleckým dílem a později i sběratelským předmětem. Novoročenka mnohdy prozrazovala i postavení pisatele i jeho úroveň. Lidé se často předháněli, kdo bude mít ozdobnější a dražší přání. S nástupem internetu se novoročenky posílají také elektronicky. Tištěná novoročenka se přesunula do pozice luxusních přání.
Elektronické novoročenky nemají takovou váhu
Dnešní novoročenka vyjadřuje úctu k adresátovi a lidé si je často nechávají jako památku. U novoročenky lze vybrat papír i typ tisku motivu a přání. Při tisku novoročenky se uplatňuje horká ražba, termografie, slepotisk nebo reliéfní ražba. Tyto technologie umožňují využívat různých barev i plastické struktury. K moderním technikám při výrobě novoročenky patří digitální tisk, při němž se nanesený barevný prášek do papíru zapéká. I přes nástup elektronicky posílaných přání zůstávají novoročenky součástí společenské konvence. Říká se, že tištěného přání si více vážíme proto, že si ho můžeme ohmatat a v interiéru umístit jako například rodinnou fotografii.
