Praha - Fakta o tom, co biopaliva jsou, jak a kde se využívají, v čem spočívají jejich výhody, a kde hledat zase nevýhody, existence biopaliv první a druhé generace, odkud se vzala, a proč je nyní jejich problematika tolik diskutovaným tématem? Na tyto a řadu dalších otázek naleznou zájemci o danou problematiku odpovědi v rámci odborné konference s názvem Soumrak biopaliv – EU snižuje povinné přimíchávání, co na to Česká republika. 23. dubna tohoto roku budou moci zájemci z odborné i laické veřejnosti přijít do Konferenčního centra Hotelu Grandior Prague diskutovat o významu biopaliv pro nás, běžné občany. Mezi mluvčími vystoupí například poslanec Evropského parlamentu Petr Mach, publicista a klimaskeptik Vítězslav Kremlík, dále Rastislav Trecák - dlouholetý obchodník s biopalivy nebo Jaroslav Černý z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Odbornou konferenci o biopalivech pořádá Evropská skupina Evropa svobody a přímé demokracie, aby poukázala na svoje postoje k tématu. Proto, aby bylo téma rozebráno objektivně, přizvala nejenom vědeckou veřejnost, ale i oponenty svých postojů.
Proč žijeme s biopalivy?
„Důvodů pro zavádění biopaliv do praxe je hned několik. Především je to obava ze zmenšujících se známých zásob ropy,“ uvádí Ing. Jaroslav Černý, CSc, VŠCHT. „Jsou sice objevovány další zdroje ropy, avšak tyto zásoby jsou již méně přístupné a její těžba je proto dražší. Dalším důvodem je zemědělská politika. S prvními myšlenkami o využívání biopaliv v automobilismu se často objevoval argument využití přebytečné zemědělské půdy a zkulturnění krajiny. Dnes je na tento argument již trochu jiný pohled. Pěstování plodin jako suroviny pro výrobu bionafty a biolihu začalo konkurovat výrobě potravin a vedlo již na počátku používání biopaliv ke zdražení potravin, které bylo citelné zejména v rozvojových zemích. Třetím důvodem je ekologické hledisko a emise oxidu uhličitého, který je jedním ze skleníkových plynů, o nichž se tvrdí, že ovlivňují globální klimatické podmínky. I na tento bod je již trochu opravený pohled. Běžně se používá názor, že oxid uhličitý, který rostlina při svém růstu odebere, z ovzduší se po spálení biopaliva do ovzduší zase vrátí. To je velmi zjednodušené. Záleží vše na tom, co se do cyklu výroby biopaliv zahrne,“dodává Jaroslav Černý.
„V rámci konference bych se rád zamyslel nad otázkami, zda biopaliva snižují životnost motorů automobilů nebo zda výměny oleje a filtrů u motorů používajících biopaliva musí být častější, “ uvádí poslanec Evropského parlamentu Ing. Petr Mach, Ph.D. „Další debatu rozvineme z pohledu Evropské unie, tedy proč již v těchto dnech Evropský parlament hlasuje o snížení procenta příměsí z 10% na 6%. Jaké k tomu vedou důvody? Proč nemá Česká republika, podobně jako Španělsko, Estonsko nebo Portugalsko 0% příměsí biopaliv v dopravě,“ dodává Petr Mach.
„Biopaliva měla pomoci snížit emise skleníkových plynů. Jenže započteme-li veškeré náklady na výrobu, tak biopaliva třeba ze sójových bobů mohou mít až 4krát větší uhlíkovou stopu než fosilní paliva. Zjistila to studie agentury Fraunhofer,“ říká Mgr. Vítězslav Kremlík.
Konference proběhne 23. dubna 2015 od 18:00 do 21:00 v Konferenčním centru Hotelu Grandior Prague, Na Poříčí 1052/42, Praha 1. Za cíl si klade objektivní odbornou diskusi a vzbuzení zájmu o dění okolo nás. A rovněž vyvození konkrétních závěrů, jak dále v řešení tohoto tématu postupovat.
