Praha (Pressweb) - Shlédla jsem s ním část rozhovoru a jedna věc mě zaujala, totiž jeho zdůvodnění, proč žije ze sociálních dávek a nepracuje. Práce prý totiž podle jeho názoru nemá být nutností a prostředkem k přežití, práce má splňovat vyšší smysl, přinášet prospěch a přidanou hodnotu, a to ne hlavně osobě, která práci vykonává, ale celé společnosti. A takovou práci prý dosud nenašel.
Ruku na srdce, kdo z nás považuje za prioritu, aby práce, kterou vykonává, byla prospěšná pro společnost? Napadají mne snad lékaři a neziskové organizace, i když i tam se nejspíš najdou výjimky… U většiny ostatních profesí však na prvním místě stojí výdělek a osobní prospěch. Ano, na začátku pracovní kariéry máme mnohdy své ideály, ty se však postupem času většinou někam vytratí.
Při hledání prvního zaměstnání bývá často na prvním místě možnost budování kariéry a práce na osobním rozvoji. Pro někoho je zase důležité najít takovou práci, která mu bude zároveň zábavou. Zejména studenti posledních ročníků a absolventi nadšeně sledují novinky na trhu práce, ať už pravidelně sledují novinky z oblasti human resources a nabídky zaměstnání na internetu, nebo navštěvují veletrhy specializované na práci, zaměstnání a kariéru. Vzdělávají se v oblasti human resources a pracují na svém osobním rozboji a nejednou i častěji mění zaměstnání, aby našli to, co jim opravdu sedí. Práce a budoucí zaměstnání pro ně musí splňovat celou řadu kritérií, včetně třeba právě prospěchu pro ostatní. Jak se však jejich životní situace vyvíjí a mění, začne mnoho z nich klást postupně důraz hlavně na dostatečný příjem, který pokryje stále vyšší měsíční výdaje, nebo na dosažený úspěch. Komplexní osobní rozvoj, práce hrou či zábavou nebo dokonce přínos pro společnost jdou tak dříve či později bohužel stranou.
