Praha (Pressweb) - Železobeton jako jeden z nejpoužívanějších stavebních materiálů vynalezl pařížský zahradník Joseph Monier v roce 1867 pro výrobu květináčů a zahradních nádob. Zpočátku stavebnictví nechávalo tento materiál bez povšimnutí, ale když technici označili spojení oceli a betonu za vynikající, žádná z větších staveb se bez železobetonu už neobešla. Spojení betonu a oceli zajišťují spolehlivě svařované sítě, které určují přesné rozložení ocele a betonu.Svařované sítěpatří do hutního materiálu stejně jako plechy, tyče, trubky, dráty či profilová ocel.
Ocel a beton mají stejnou teplotní roztažnost
Ocelová tyčovina se žebrováním je známá i pod svým slangovým výrazem roxor. Původně šlo o jeden typ betonářské výztuže, později se výraz vžil pro jakoukoli betonářskou výztuž. Svařované sítě označované jako kari sítě se prodávají jako výztuž zejména pro stěnové a deskové konstrukce. Žebrované tyče o různém průměru, které tvoří součást svařované sítě, zajišťují železobetonu odolnost vůči tahu. Sám beton má vynikající odolnost vůči tlakovým silám, ale nízkou vůči tažné síle. Navíc ocel a beton má prakticky stejnou teplotní roztažnost, což z obou materiálů dělá ideální spojence.
Plechy se využívají v automobilovém průmyslu, strojírenství a stavebnictví
Dalším hutním materiálem vedle roxorů jsou plechy. Využívají se pro výrobu karosérií, oplechování strojů, jako klempířský materiál, pro zastřešení a opláštění budov. Plechy se vyrábějí válcováním za tepla i za studena. Plechy válcované za studena vynikají hladký povrchem a vysokou přesností. Jejich využití je zejména v automobilovém průmyslu a strojírenství. Plechy slouží také jako střešní krytina či pro opláštění. K tomu jsou vhodné například trapézové plechy. Fasádní plechy se využívají zejména jako krytí izolační vrstvy nebo k ochraně staré fasády.