Praha (Pressweb) - Jak se správně pokládají kari sítě? Nikdy se nedávají přímo na podklad, tedy zem nebo štěrk, ale na kovové či plastové podložky. Na velké ploše se musí jednotlivé sítě překrývat zhruba o 30 centimetrů. Tato speciální betonářská armatura se dává do spodní poloviny betonované plochy. Vždy je důležité zajistit, aby ocelové dráty byly obaleny minimálně dvoucentimetrovou vrstvou betonu. Sítě se nesmí také dotýkat krajního bednění. Je to proto, aby se k ocelovým tyčím nedostala voda. Ta je úhlavním nepřítelem železobetonu, protože způsobuje korozi ocele, a železobeton tak ztrácí svoje vlastnosti.
Kari sítě jsou z tyčí o různém průměru
Tento hutní materiál – kari sítě se prodává v různých velikostech. Ocelové tyče kolmo svařené mají průměr 4 až 10 milimetrů a různě velká oka. Tloušťka drátů a hustota ok určuje výslednou pevnost železobetonu. Volbu vhodné kari sítě navrhne projektant, který zpracovává projekt stavby a musí posoudit všechny síly, kterou budou na desku působit. Poddimenzovaná armatura může způsobit praskliny betonu, případně ovlivnit celkové poškození betonové desky. Například betonová plocha bude určena jen pro malé zatížení při chůzi lidí, nebo ji budou přejíždět nákladní automobily.
Železobeton je mimořádně odolný stavební materiál
Kromě kari sítě se při betonování využívají jednotlivé ocelové tyče, tzv. roxory. Mají na svém povrchu výstupky, tzv. žebírkování, které umožňuje, aby se beton lépe spojil se železem. Roxory se přímo na místě svařují do konstrukcí, která se pak ponoří do betonu a vytvoří pevný základ výsledného železobetonu. Stejně jako u sítí je důležité, aby byla ocel dostatečně obalena betonem. Ocel propůjčuje betonu mimořádnou odolnost vůči tažným silám. Beton je jinak velmi odolný vůči tlaku, ale tažné síly ho snadno poškodí. Spojením betonu a oceli vzniká nový stavební materiál – železobeton.
