Praha (Pressweb) - Srdeční onemocnění je u Čechů nejčastější příčinou úmrtí. Postihuje zhruba třetinu všech zemřelých a zhruba polovinu těchto úmrtí způsobí ischemická choroba srdeční. Proto je základem všech preventivních prohlídek vyšetření EKG. Jde o záznam srdeční křivky, z něhož lze odvodit, zda člověk netrpí některou ze srdečních chorob. Tento záznam srdeční frekvence neboli elektrokardiogram z pohledu laika vypadá jako klikatá čára s vrcholy a údolími. U každého člověka je zhruba stejná, ukazuje, jak pravidelné jsou stahy a uvolnění a lze z ní odvodit i prodělané srdeční onemocnění.
EKG je záznam srdeční činnosti
Vyšetření EKG se provádí při běžné prohlídce v ordinaci, kdy pacient leží a lékař mu na tělo umístí elektrody. Ty zachycují elektrické impulsy, jež produkují speciální srdeční buňky a ovládají tak srdeční aktivitu. Elektrické vzruchy se dostávají až na povrch těla, kde je snímají citlivé senzory. V přístroji EKG se převádějí na nepravidelnou čáru neboli srdeční křivku. Lékař poté hodnotí mj. pravidelnost srdeční frekvence, dále srdeční rytmus, tedy vedení vzruchu, a frekvenci stahů komor. Důležitá je také vzdálenost mezi jednotlivými kmity.
Běžné měření EKG je v klidu, ale může být i zátěžové
Při běžném vyšetření, tzv. klidovém EKG se někdy chorobné změny na srdeční křivce neprojeví, přestože má pacient příznaky, jež na srdeční onemocnění ukazují. Většinou jde o srdeční arytmii, která se projevuje pouze několikrát za den. Lékař poté může zvolit zátěžové vyšetření, při němž pacient šlape na speciálním rotopedu – ergometru a současně se mu měří srdeční činnost. Při takovém vyšetření se změny na srdeční křivce téměř jistě ukážou, protože srdce se musí více namáhat, aby dopravilo více kyslíku ke svalům a dalším orgánům. Další metodou je tzv. holterové vyšetření, kdy se pacientovi měří srdeční činnost průběžně po dobu minimálně 24 hodin.
