Praha (Pressweb) - Herečka Anna Polívková, houslista Josef Špaček a psycholog Tomáš Morávek se představí v Show Jana Krause.
Premiéru dalšího dílu čtvrté série Show Jana Krause uvidíte v pátek 17. ledna ve 22.20 na Primě.
Anna Polívková – herečka, dcera Bolka Polívky a Evelyny Steimarové. Po mamince další pokračovatelka slavného hereckého rodu Steimarů. Vystudovala konzervatoř, HAMU a Mezinárodní školu pohybového divadla Jacquese Lecoqa v Paříži. V prosinci loňského roku vyhrála taneční soutěž společně s tanečníkem Michalem Kurtišem.
Josef Špaček – šestadvacetiletý houslista je nejmladší koncertní mistr České filharmonie v její historii. Stal se její tváří a hudební těleso sází na to, že právě díky Špačkovi trochu změní svou image. Mluví se o něm jako o géniovi, ve kterém Filharmonie získala svého „Messiho", a který se objevuje jednou za desítky let. Přirovnání k fotbalovému bohu Messimu není od věci: Špaček je výborný fotbalista a fotbal je jeho velkou vášní.
Co vůbec obnáší být koncertním mistrem České filharmonie? „Takový člověk by měl být tahoun, lídr a tvář orchestru. Jakýsi dirigent hry. Skupina si ode mne opisuje prstoklady, smyky a zápisy do not, abychom pak hráli jako jeden muž. Na mně také je naladit orchestr před vystoupením." Jak se letití členové orchestru dívali na to, když jim takový kluk navrhoval změny v pořádcích, na něž byli zvyklí léta? „Pokud chceme mít lepší zvuk, musíme přistoupit na to, že zkusíme změnit věci, které byly léta neměnné. S protesty jsem se zatím nesetkal. Oni pak sami slyší, že to zní lépe." Josef Špaček hrál na housle odmalička, studoval na výběrovém Curtisově institutu ve Philadelphii, který má pověst nejlepší hudební školy a kam se na základě výběrového řízení dostávají talentovaní umělci z celého světa. Jaký má český houslista ve světové konkurenci šanci na úspěch? „Může sázet na český repertoár, který je žádaný. A promotéři chtějí českou interpretaci díla." Josef Špaček hraje na housle z roku 1855, na které si bral hypotéku a které bude splácet dalších deset let. „Je to dobrá investice, nelituji. Ale třeba na ´stradivárky´ bych bohužel neměl, jejich cena začíná na 3 milionech dolarů.“
Tomáš Morávek – psycholog, který se přes svou velmi bohatou klientelu začal blíže zabývat otázkou peněz a bohatství. Proč podle něj lidé milují peníze? Co s jejich osobnostmi a životy může udělat bohatství nebo naopak nedostatek peněz? Jsou Češi, co se týče majetku a financí, závistiví?
Setkává se díky své práci s velmi bohatými lidmi i těmi, kteří mají hluboko do kapsy a jsou bez práce. „Pro drtivou většinu populace jsou peníze významné, ať chceme, nebo ne. Jde ale o to, jak hodnotu peněz vnímáme, jak s ní zacházíme a co s námi z hlediska osobnosti dělá. Ale fyzický kontakt s penězi nám zlepšuje náladu. Když držíme v rukou větší množství peněz, vyvolává to v nás pozitivní emoce," vysvětluje psycholog, který je odborník na osobní růst a vztahy. „Čím máme více peněz, tím jsme optimističtější a spokojenější. Nemá to ale věčný průběh. Vysvětlím to na příkladu. Když budete mít na výplatní pásce 40 tisíc, dá se předpokládat, že budete o něco spokojenější, než když máte 20 tisíc. Ale když budete mít třeba 200 tisíc, může to začít být jinak. Existují totiž lidé, kteří jsou bohatí, a přitom nešťastní," říká. Mezi jeho klienty patří např. velmi movití muži, kteří s ním řeší stavy smutku, beznaděje, prázdna. „Většinou se v rozhovorech dostaneme k tomu, že mají problémy ve vztazích. Říkají, že jsou nešťastní, přestože mají zdánlivě všechno. Když člověk získá například milion korun, myslím, že se z toho až tak nezblázní. Ale když člověk získá opravdu velké peníze, je nejvíce ohrožen sociálně. Začnou být nejohroženější vztahy s jeho bezprostředním okolím. Příbuzní budou čekat buď skrytě, nebo otevřeně, že jim z toho něco ´kápne´. A pravděpodobně se dočká toho, že začnou říkat: ´Už nejsi to, co jsi býval´. Abych peníze utratil, musím totiž změnit způsob života. I když mi to třeba okolí bude přát, v naší povaze je, že mi to budou mnozí i tak trochu závidět, což bude ´rozostřovat´ vztahy," vysvětluje psycholog. Dodává, že ve své praxi se často setkává také právě s lidmi, kteří závidí druhým peníze a bohatství. „Když bude mít například váš kamarád úspěch, budete mu to přát, ale může tam být i odstín závisti, například 20 procent úvah typu: ´Proč on a ne já´. A to s vámi může něco udělat. Závist bývá projevem vlastní nespokojenosti. Pokud člověk nezávidí, je to projev stabilní osobnosti."
