Praha (Pressweb) - Pára, voda, plyn či olej se nejčastěji dopravují pomocí ocelových trubek. Trubky jsou v sortimentu hutního materiálu běžným artiklem. Slouží nejen pro vedení různých tekutých či plynných médií, ale také jako konstrukční materiál. Známé jsou trubky pro výrobu různých druhů lešení. Oblíbenost tohoto výrobku je dána zejména tím, že trubky jsou pevné, odolné proti nárazu, snesou vysokou teplotu a dobře se s nimi pracuje. Napojují se svařováním nebo pomocí závitů. Jejich jedinou nevýhodu je náchylnost ke korozi, ale té se dá předejít povrchovou úpravou, zejména zinkováním.
Trubky se vyrábějí válcováním či tažením
Trubky se vyrábějí zejména válcování za tepla i za studena na válcovacích stolicích či válcovacích tratích. Existuje několik technologií, které se při výrobě trubek používají, například Mannesmanova, Stiefelova, Asselova či Diescherova metoda. Tyto technologie spojuje použití různého počtu a tvaru válců. Trubky se vyrábějí také pomocí tlačné válcovací děrovací hlavy nebo lisováním a protlačováním. Trubky se dělí na svařované a bezešvé. Svařované výrobky jsou určeny na zhotovování konstrukcí nebo pro vedení tekutin v méně namáhaném prostředí.
Pro automobilový průmysl jsou určeny přesné trubky
Trubky, svařované i bezešvé, mohou být hladké nebo závitové. Napojení trubek pro vedení různých medií stanovují normy. Obecně ale platí, že pro vedení vody, plynu a vzduchu se používají trubky závitové. Speciálním sortimentem jsou přesné trubky, které se vyrábějí nejdříve válcováním za tepla a poté tažením za studena. Jsou vhodné pro výrobu přesných dílů, například pro válce do hydrauliky či pro vstřikování. Používají se zejména v přesném strojírenství a v automobilovém průmyslu. Touto technologií se dá docílit přesně daného vnitřního i vnějšího průměru a tloušťky ocelové stěny.
