Praha (Pressweb) - Lékař vás pozval na zátěžové EKG? To znamená, že máte příznaky, které mohou souviset s nějakým srdečním onemocněním, ale při běžném vyšetření EKG, tzv. klidovém, se nic neukázalo. Zátěžové vyšetření na elektrokardiografu spočívá v tom, že šlapete na rotopedu neboli ergometru, nebo běžíte na běhacím pásu. Při námaze potřebují vaše orgány a svaly více kyslíku, vaše srdce se proto bude více snažit, bude zvyšovat frekvenci stahů, aby napumpovalo více krve a cévy rozvedly do celého těla více kyslíku. Při této činnosti se snáze objeví nějaká odchylka od normálního stavu.
I sportovci chodí na zátěžové EKG
Na zátěžové EKG nechodí jen pacienti, ale také sportovci. Při tomto vyšetření se zjišťuje, jak je jejich srdce odolné, aby sneslo extrémní zátěž, která se vyžaduje u vrcholových sportovců. Podle reakce srdce se pak upravuje trénink. U sportovců srdce v klidovém režimu pracuje úsporněji než u běžného člověka, aby mělo rezervu, když musí podstoupit velký výkon. Ale ani zátěžové EKG nemusí vždy ukázat drobnou srdeční vadu. V takovém případě lékař volí vyšetření pomocí holteru EKG. Jde o kontinuální měření minimálně po dobu 24 hodin, častěji však 48 hodin.
Díky EKG lze vyloučit nebo potvrdit srdeční onemocnění
Každé vyšetření srdeční činnosti, tedy i zátěžové EKG, je založeno na snímání elektrických vzruchů, které generuje skupina srdečních buněk. Dávají signál ke stahům komor a síní a k jejich uvolnění. Tyto velmi slabé elektrické impulsy procházejí tělem a dají se citlivým přístrojem zachytit i na povrchu těla. Křivka srdeční činnosti – elektrokardiogram, kterou pořizují přístroje EKG, má prakticky totožný průběh u všech lidí ve stejné věkové kategorii. Odchylky v srdeční činnosti se tak dají snadno poznat a podle toho, v jaké fázi se objevují a jaký mají průběh, lze diagnostikovat srdeční onemocnění.
