Praha (Pressweb) - Máte zdravé srdce? To se dá zjistit vyšetřením na elektrokardiografu (EKG) při preventivní kontrole. Ve čtyřiceti letech je toto vyšetření už součástí preventivní prohlídky. Pokud však máte příznaky srdečního onemocnění, například se zadýcháváte při chůzi do schodů, nebo občas cítíte bolest na prsou, lékař vám pořídí záznam srdeční činnosti okamžitě. Jde o tzv. klidové EKG, které většinou ukáže případné chorobné změny na srdci. Pokud se nic nezjistí, a příznaky přetrvávají, lékař se rozhodne pro zátěžové EKG.
Zátěžové EKG se provádí na ergometru
Tato metoda – zátěžové EKG, se provádí na ergometru, což je obvykle šlapací trenažér napojený na elektrokardiograf. Lékař pacientovi zvyšuje zátěž, srdce se musí více namáhat, a chorobné změny se většinou projeví. Obvykle jde o arytmii, což je onemocnění, při kterém se náhle změní srdeční rytmus. Buď se frekvence zvýší, nebo zpomalí. Způsobuje to zmatení speciálních srdečních buněk, které jsou zodpovědné za vytváření elektrických vzruchů. Ty řídí stahy a uvolňování srdečního svalu. Lehkou arytmii člověk ani nepozná, vážnější porucha může vést ke zhoršení zdravotního stavu.
Zanesené tepny jsou příčinou anginy pectoris nebo infarktu
Jsou i další důvody, proč lékař zvolí zátěžové EKG. Chce například zjistit odolnost srdce po infarktu či úspěšnost dosavadní léčby. Problémem většinou není srdce, ale koronární cévy, které zásobují kyslíkem srdeční sval. Během života se v nich usazují tukové látky a postupně zhoršují jejich pružnost. Při námaze, kdy srdce musí vhánět do řečiště více krve, se zanesené cévy nemohou zvětšit a srdce dostává méně kyslíku a je nedokrvené. Pak hrozí angina pectoris nebo infarkt. A chorobné změny v srdeční činnosti odhalí právě zátěžové EKG.
