Praha (Pressweb) - Ačkoli pro vedení vody se nyní využívají zejména plasty, pro další tekutiny a plyn se nadále využívá ocel. Je to proto, že ocelové trubky jsou velmi odolné, trvanlivé, dají se spojovat svařováním a snadno se s nimi pracuje. Odolávají i agresivnímu prostředí, například v mořské vodě se používá jedině ocel. Trubkami proudí vzduch, horká pára, zemní plyn, teplá voda, tekutý odpad a v hydraulických zařízeních i olej. Pro každé médium se hodí ocelový materiál o různé tloušťce a technologickém zpracování. Bez trubek se neobejdou nejrůznější dočasné stavební konstrukce, a jsou i základem nejrůznějších typů lešení.
Trubky v základu dělíme na svařované a bezešvé
Rozlišujeme trubky svařované a bezešvé. Oba druhy, které se liší zpracováním, se využívají pro jiné účely. Svařované trubky se hodí pro různé konstrukce ve stavebnictví, zemědělství a strojírenském průmyslu. Vyrábějí se válcováním za tepla z ocelového pásu, který se zakrouží do požadovaného tvaru a automaticky se svaří. Mohou být hladké i závitové. U bezešvých trubek je výroba složitější a nákladnější. Vyrábějí se tažením, protahováním i válcováním za tepla i za studena a výrobky se hodí pro vedení tekutin a plynů pod tlakem. Existují tenkostěnné i silnostěnné materiály.
Výroba za studena umožňuje dosáhnout větší přesnosti rozměrů
Samotný technologický postup výroby má vliv i na kvalitu trubky. Válcování za studena umožňuje dosáhnout vysoké přesnosti vnitřních i vnějších rozměrů výrobku i kvality hran. Trubka je mimořádně hladká, rovnoměrná a má zvýšenou pevnost v tahu. Tyto výrobky se používají mj. u vrtných a stavebních strojů, v energetice, automobilovém průmyslu, v hydraulických a pneumatických rozvodech. U válcování za tepla má ocel horší fyzikální vlastnosti, při vyšších nárocích na tažné síly, se mohou na povrchu trubek objevovat trhliny.
