Praha (Pressweb) - Srdeční choroby jsou stále velkým strašákem celého světa. V Česku jsou srdeční onemocnění nejčastější příčinou úmrtí, více než třetina zemřelých má v úmrtním listě jednu ze srdečních diagnóz. Snížit toto riziko se daří změnou životních i stravovacích návyků a také včasným zjištěním tohoto onemocnění. Základním vyšetřením je EKG. Jde o neinvazivní, tedy šetrnou metodu, pří níž se zjišťuje průběh srdeční činnosti. U lidí ve stejné věkové skupině má křivka srdeční frekvence velmi podobný průběh, který odpovídá stahům komor a síní srdečního svalu. Jakákoli změna v činnosti srdce, například při námaze, se do křivky promítne.
Základní metodou je vyšetření na klidové EKG
Přístroje EKG měří na povrchu těla slabé elektrické vzruchy, které vznikají v buňkách srdečního svalu, a dají se zachytit elektrickými svody. Přístroj EKG je pak převede do křivky zvané elektrokardiogram. Pro zkušeného lékaře je podkladem k určení diagnózy či vyloučení srdečního onemocnění. Základní vyšetření je tzv. klidové EKG. Srdeční činnost se měří, když pacient sedí nebo leží. Při zátěžovém měření pacient vykonává nějakou fyzickou činnost, obvykle šlape na rotopedu nebo běží na běžícím pásu. Srdce musí vynaložit větší námahu, protože svaly a další orgány potřebují při fyzickém výkonu více kyslíku.
Zpočátku neškodná arytmie může vést k vážnému onemocnění
Při zátěžovém EKG se dají odhalit chorobné změny srdečního rytmu, které měření v klidu nezjistilo. Pokud ani toto vyšetření nic neukázalo, ale lékař má stále pochybnosti o pacientově zdraví, může využít holter, který měří srdeční činnost kontinuálně, obvykle po dobu 24 hodin. Ze srdečních onemocnění je nejméně závažná srdeční arytmie. Projevuje se zrychlením nebo zpomalením frekvence. Je to způsobeno nadbytkem elektrického vzruchu nebo jeho nedostatkem. Malé změny nejsou nebezpečné, ale pokud arytmie přetrvává, srdce nestačí přečerpávat krev v celém oběhu, což má za následek vznik závažných zdravotních komplikací.
