Praha (Pressweb) - Když se zadýcháváte i při malé námaze nebo cítíte bolest na prsou, je čas navštívit lékaře. Může to být náhlá indispozice, ale také to může signalizovat srdeční onemocnění. Lékaři rozhodně nedoporučují, abyste nad tím mávli rukou a nechali to být. Srdeční choroba se neobjevuje jen ve stáří, ale v každém věku. Většinou k tomu mají lidé genetickou dispozici, ale může to být i dozvuk jiné vážné choroby, kterou jste prodělali, například chřipky. Elektrokardiografie neboli EKG je základní vyšetřovací metoda, která by měla změny na srdci odhalit.
EKG snímá elektrické impulsy srdce
Vyšetření EKG se provádí pomocí elektrokardiografu, který snímá slabé elektrické impulsy srdečních buněk, jež převede do křivky. Její průběh přesně kopíruje stahy a uvolnění komor a síní. U zdravého člověka je srdeční křivka velmi podobná a liší se jen podle věku či tělesné zdatnosti. Pokud je srdce nemocné, vyšetření EKG to odhalí díky změnám na srdečním záznamu. Lékař posuzuje velikost křivky, rozložení v čase, výkyvy a podle toho je schopen zjistit i charakter onemocnění. Nejběžnější chorobou srdce je arytmie, což je nepravidelnost srdečního rytmu. Srdce začne bít náhle rychleji nebo naopak pomaleji, než je běžný rytmus.
Vyšetření EKG se dělí na klidové, zátěžové a holterové
Vyšetření EKG se dělí na klidové, zátěžové a holterové. Lidé se nejčastěji setkávají s klidovou elektrokardiografií, kdy v ordinaci sedí nebo leží. Lékař jim na těle umístí elektrody, které snímají srdeční aktivitu. Ne vždy se zjistí, že srdce nepracuje správně, protože odchylka se projeví až při námaze. K tomu slouží zátěžové vyšetření. Pacient šlape na rotopedu, který je připojen k počítači, a při zvyšující se zátěži se zaznamenává jeho srdeční činnost. Srdce se musí více namáhat, aby zásobovalo tělo kyslíkem, proto se případná chorobná změna snáze projeví. Další typ - holterové vyšetření trvá minimálně 24 hodin. Nepřetržitý záznam pořizuje malý přístroj, který nosí pacient u sebe.
