Účastníci důchodového spoření mohou požádat o doplacení pojistného kdykoliv během prvního pololetí 2017. Nejpozději však do 30. června
Zákon o ukončení důchodového spoření, který nabyl účinnosti v lednu loňského roku, poskytuje účastníkům důchodového spoření (tzv. II. pilíře) možnost, aby si individuálně doplatili pojistné na důchodové pojištění. Pokud se pro tuto možnost rozhodnou, musejí nejpozději do pátku 30. 6. 2017 uplatnit žádost o sdělení výše doplatku pojistného u okresní správy sociálního zabezpečení v místě podle svého trvalého pobytu. Doplatek pojistného na důchodové pojištění je třeba uhradit do 29. 12. 2017.
Redakční poznámka: Za pravdivost obsahu odpovídají zadavatelé jednotlivých článků.
Lidé, kteří pracují nebo pracovali v České republice i v Rakousku, mají příležitost informovat se o svých důchodových záležitostech u odborníků z obou států. Především pro tuto skupinu lidí připravila Česká správa sociálního zabezpečení a rakouská partnerská instituce Pensionsversicherungsanstalt česko-rakouský konzultační den. Uskuteční se v úterý 21. 10. 2014 ve Waidhofenu, na pobočce dolnorakouské nemocenské pokladny.
Lidé, kteří pracovali nebo pracují v České republice i na Slovensku, budou mít možnost informovat se na své důchodové nároky z obou států. Pro tuto skupinu osob připravila Česká správa sociálního zabezpečení a slovenská Sociální pojišťovna 2. česko-slovenský konzultační den.
ČSSZ evidovala v ČR na konci června letošního roku 2 866 146 důchodců, kterým vyplácela důchody starobní, invalidní, pozůstalostní. Z celkového počtu důchodců pobíralo starobní důchod 2 353 691 osob. To znamená, že na jednoho starobního důchodce připadalo 2,1 poplatníka.
Od začátku ledna roku 2015 začne platit opatření, které zlepší finanční situaci seniorů. Výše důchodů zmrazená v minulosti se bude opět každoročně navyšovat o třetinu růstu reálných mezd a sto procent nárůstu spotřebitelských cen. V příštím roce dostanou penzisté v průměru o 200 korun více.
O aktuální situaci v oblasti sociálního pojištění hovořili ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun a Vladimír Špidla, ředitel odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, který dnes navštívil ČSSZ.
Rodiče, nejčastěji maminky, řeší v souvislosti s mateřstvím a péčí o děti i situace související s výplatou dávek nemocenského pojištění. Ptají se, kdy mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství, kdy na ošetřovné či nemocenské. ČSSZ proto přináší základní orientaci, jak řešit některé situace, s nimiž se pracovníci OSSZ nebo call centra nemocenského pojištění v praxi běžně setkávají.
Maminky podnikatelky a někdy i podnikající otcové, kterým je vyplácena peněžitá pomoc v mateřství (PPM), se pracovníků OSSZ často ptají, zda musejí samostatnou výdělečnou činnost přerušovat nebo ukončovat. Tyto situace mají svá pravidla.
Pro velký zájem z řad odborné i laické veřejnosti se Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR rozhodlo pro vydání druhé aktualizované Příručky pro osoby se zdravotním postižením v roce 2014. Příručka má usnadnit lidem se specifickými potřebami orientaci v sociálním systému, a to zejména ve vztahu k posuzování zdravotního stavu či k podmínkám nároku na příspěvek na péči.
MPSV v reakci na informace médií a ve snaze ochránit občany České republiky před zneužitím, vydává desatero pro seniory i pro jejich rodinné příslušníky. Zařízení, o kterém informovala média, není oprávněno poskytovat sociální služby a ministerstvu nebylo známo.
Důchody. Téma, o které se lidé zajímají. Přesto je spojeno s mnoha mýty a nejasnostmi. Česká správa sociálního zabezpečení proto objasní nejčastější z nich, tentokrát takové, které se týkají výpočtu a výše důchodu.
Informační technologie mají lidem usnadnit život. Nezávisle na tom, zda se jedná o školu, banku nebo státní organizaci. Samozřejmostí dneška jsou tak osobní informace on-line, ke kterým se lze dostat díky bezpečné elektronické komunikaci. Na vysoké škole třeba k výsledkům zkoušek, v ČSSZ k informacím o dobách sociálního pojištění, které jsou důležité v souvislosti s důchodem.
Nemoci dýchací soustavy byly v prvním pololetí roku 2014 nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale současně měly nejkratší průběh. Nejdéle trvala DPN při tuberkulóze a onkologických onemocněních.
- ‹ previous
- 28 z 34
- next ›
