ČSSZ v databázích eviduje datum přiznání důchodu nikoliv první splátku
Pojem „první splátka“ důchodu jako počátek běhu lhůty 25 let, od které by se mělo odvíjet zvyšování starobních důchodů, není v senátním pozměňovacím návrhu nijak blíže specifikován a není definován ani v právních předpisech týkajících se důchodové oblasti.
Redakční poznámka: Za pravdivost obsahu odpovídají zadavatelé jednotlivých článků.
399 žen a 58 mužů ve věku sto a více let pobíralo k letošnímu červnu důchod od ČSSZ. Dvěma ženám bylo přitom 108 let, další dvě ženy byly 107leté a 106letých bylo jedenáct. Z osmnácti 105letých důchodců byl jeden muž. Ročník narození 1918 a tedy šanci dožít se letos sta let má celkem 203 seniorů, z toho 172 žen a 31 mužů (konkrétně v období od července do prosince 2018 může oslavit stovku 110 důchodců).
Čerství absolventi středních, vyšších a vysokých škol nebo jejich rodiče se odborníků správ sociálního zabezpečení často ptají, zda musí hned po ukončení studia začít platit pojistné na sociální zabezpečení. Odpověď na tuto otázku není univerzální, povinnost odvádět pojistné závisí na konkrétní situaci. Na vybraných příkladech z praxe to vysvětluje ČSSZ.
Státní svátky Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa, které připadají na 5. a 6. července, posunou výplatu důchodů s výplatními termíny 4 a 6 dopředu. Důchody vyplácené ČSSZ s termínem výplaty ve středu 4. 7. budou vyplaceny v úterý 3. 7. a důchody s termínem výplaty v pátek 6. 7. budou vyplaceny ve středu 4. 7.
V pátek 8. června navštívil pražské ústředí ČSSZ předseda vlády ČR Andrej Babiš v doprovodu ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové. Sešel se zde se členy vedení a představiteli regionálních pracovišť ČSSZ. Kromě toho, že se seznámil s aktuální situací na ČSSZ, se hlavním tématem setkání premiéra s vedením ČSSZ stala realizace e-neschopenky.
Letos od 1. června si lze poprvé požádat o novou dávku nemocenského pojištění – dlouhodobé ošetřovné. Tato až 90denní dávka umožní lidem zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, který byl hospitalizován po dobu nejméně 7 dní a u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči po dobu nejméně 30 dní.
V pořadí již 9. česko-rakouský poradenský den k důchodům je určen nejen tzv. pendlerům. Využít ho mohou všichni, jimž se blíží důchodový věk, pracovali nebo pracují v Česku a v Rakousku, a chtějí např. vědět, jak se jim budou započítávat odpracované roky do důchodu.
Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení je každoročně vyhotovit každému svému zaměstnanci evidenční list důchodového pojištění a předložit ho k evidenci ČSSZ.
V 1. čtvrtletí letošního roku to byly opět nemoci dýchací soustavy, které ve statistikách ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti ČSSZ převažovaly. Z 337 209 ukončených „neschopenek“ za první tři měsíce roku si 254 573 připsala akutní infekce dýchacích cest.
Za leden až březen letošního roku evidovala ČSSZ 595 881 ukončených případů DPN, tedy o bezmála 30 tisíc více než za stejné období loňského roku (567 037 případů). Lidé však letos stonali v průměru kratší dobu, a to 33,20 dne, což je o 3 dny méně oproti stejnému období předcházejícího roku (36,46).
V pondělí, 21. května 2018, se uskutečnilo důležité setkání vedení resortu ministerstva práce a sociálních věcí se zástupci lékařské posudkové služby z celé republiky. Ministryně Jaroslava Němcová vyvolala toto republikové setkání vzhledem k dlouhodobě nepříznivé personální situaci v této oblasti, kterou hodlá současné vedení ministerstva aktivně řešit.
Celkový počet důchodců v ČR, kterým ČSSZ k 31. 3. 2018 vyplácela alespoň jeden z druhů důchodů, činil 2 896 292, což je o 8 561 více než loni. Vyplácených důchodů (starobních, invalidních, pozůstalostních) bylo ke konci 1. čtvrtletí evidováno přes 3,5 milionu. Průměrný starobní důchod činil k 31. březnu 12 347 korun, tj. o 563 korun více než ke stejnému datu vloni.
V březnu 2018 pobíralo důchod 425 žen a 63 mužů, kterým bylo sto a více let. Nejvíce jich žilo v Praze (90) a v Jihomoravském kraji (74). Nejstarší důchodkyní je žena narozená v roce 1910. Vyplývá to z údajů ČSSZ.
- ‹ previous
- 3 z 34
- next ›
