Praha (Pressweb) - Na společenském zvyku rozesílání novoročenek, které se v českých zemích ujalo v 19. století, má velký podíl hrabě Karel Chotek. Novou formu přání si oblíbil ve Francii a přenesl ji do českých zemí. Novoročenky neboli takzvaná „péefka“ se nejprve stala součástí kultury pokrokové šlechty a měšťanů, kdy nahrazovala osobní přání k Vánocům, které mělo silný náboženský podtext. Ve 20. století se novoročenky rozšířily do celé společnosti. Novoročenka se stávala ozdobnější, oblíbili si ji umělci a postupně se z ní stalo drobné umělecké dílo.
Novoročenky si posílají přátelé, ale i obchodní firmy
Novoročenky si posílají přátelé, příbuzní i známí a v poslední době je i součástí firemního marketingu. Novoročenka je vždy doprovázena zkratkou francouzských slov „pour féliciter“, což znamená „blahopřání“ doplněné o číselné vyjádření nadcházejícího roku. Dalším sdělením je konkrétní přání k novému roku, v němž se zdůrazňuje zdraví, štěstí a pracovní úspěchy. Zdálo by se, že novoročenky nemohou být tak odlišné, ale opak je pravdou. Je tolik možností, jak novoročenku zpracovat. Důležitý je papír, písmo a další doplňky. Nelze se divit, že novoročenky se staly i sběratelským předmětem.
Novoročenka začíná být exkluzivním přáním
Novoročenky neobsahují jen tradiční „péefko“, ale nejčastěji vánoční motiv, který může mít mnoho variant včetně barevného zpracování. Zajímavé novoročenky jsou s vyřezávanými reliéfy, do zpracování tak přistupuje další prvek – plastičnost. Používají se tři hlavní tisky – tisk barvou, termotisk, který je velmi jemný a zvládá i zlatou barvu, a nakonec termografie. Novoročenky s termografií představují plastický tisk, při němž se nanesený barevný prášek zapéká a vytváří strukturu 3D. Přestože jsme v poslední době ve vleku elektronické komunikace, novoročenky se přesouvají do exkluzivní sféry a dávají vzájemné komunikaci značný význam.
