Praha (Pressweb) - Zkoušeli jste někdy jako laici betonovat velkou plochu, například v garáži? A na jakou chybu vás upozornili stavebníci? Že bez kari sítě to nejde. Dát jenom beton zejména na velké plochy nestačí. Změny teploty v létě a zimě nebo pohyb půdy pod vrstvou betonu působí na beton natolik, že časem popraská. Do prasklin se dostane voda, a když zmrzne, zase působí na betonovou vrstvu, která se po určitém čase zcela znehodnotí. Je to proto, že beton má sice velkou nosnost, ale málo odolává tahu. Odolnost vůči tahu mu dodá až ocelová betonová výztuž.
Kari sítě mají výstupky, tzv. žebírkování
Beton a ocel vytvářejí nový materiál – železobeton. A právě na velké betonové plochy se dávají kari sítě. Jsou to ocelové dráty o průměru 4 až 10 milimetrů, které jsou příčně svařené s různě velkými oky. Na svém povrchu mají kari sítě, stejně jako ostatní ocelová výztuž, výstupky tzv. žebírkování. To umožňuje, aby se beton a ocel pevněji spojily. Ocel s výstupky totiž vytvářejí větší plochu, na kterou se uchytí beton. Železobeton je úchvatný stavební materiál. Používá se už více ne 100 let a jen díky němu mohli lidé postavit mrakodrapy, prostorné stadiony a velké vodní přehrady.
Pevnost betonu se někdy ověřuje v laboratoři
Kromě kari sítě patří mezi betonářskou výztuž také roxory. Jsou to ocelové tyče se žebírkováním o různém průměru. Při betonování se svařují do konstrukcí, aby vyplnily požadovaný prostor, a poté se prolévají čerstvým betonem. Beton může mít různou kvalitu podle toho, k jakému účelu je používán. Některé stavby vyžadují přesnou kombinaci písku, cementu a vody a výsledná kvalita a pevnost betonu se ověřuje v laboratoři. Teprve poté se betonová směs použije. Je však důležité, aby byla ocelová výztuž dostatečně obalena betonem a nedostala se k ní voda. Ta způsobuje korozi ocele a ztrátu nosnosti železobetonu.
