Praha (Pressweb) - Vyšetření srdce elektrokardiografem (EKG) zvolí lékař tehdy, když si pacient stěžuje na bolest na prsou, dušnost nebo velkou únavu při běžných činnostech, například při chůzi do schodů. Jsou to totiž příznaky srdečních onemocnění. EKG přístroje použije také při preventivní prohlídce po čtyřicítce. Vyšetření není nijak náročné, provádí se v ambulanci při ležení na lůžku. Lékař pacientovi přilepí elektrody na tělo a během několika minut je záznam pořízený. Výsledek – srdeční křivku pak lékař vyhodnotí, zda některé změny neukazují na choroby srdce.
EKG přístroje se dělí na klidové, zátěžové a holtery
EKG přístroje se dělí na klidové, zátěžové a holtery. Elektrokardiografy pro klidové vyšetření jsou od nejjednodušších, které používají ordinace praktického lékaře, až po špičkové určené pro kardiologické kliniky. Tyto EKG přístroje jsou pojízdné, mají velký barevný displej s dotykovým ovládáním včetně plnohodnotné alfanumerické klávesnice. Zvládají různé formáty zobrazení a umí výsledek interpretovat, což lékařům usnadňuje práci. Laserová tiskárna, která je součástí zařízení, tiskne na běžný kancelářský papír. Disponují také pamětí až pro 500 000 záznamů.
Při fyzické námaze se srdeční choroba snáze projeví
EKG přístroje pro zátěžové vyšetření mají stejné parametry jako klidové, ale navíc automaticky řídí ergometry, nebo běhací pásy. Při pořizování srdečního záznamu totiž pacient šlape na rotopedu – ergometru nebo běží na běhacím pásu. Lékař zvolí zátěžové vyšetření v případě, kdy pacient má příznaky srdečního onemocnění, ale klidové EKG nic neukázalo. Při zvyšující se zátěži se musí srdce více namáhat, aby uspokojilo požadavek tělních orgánů na kyslík, a pokud je s ním něco v nepořádku, zátěžové EKG to ukáže. Existuje ještě holterové vyšetření, při němž se pořizuje záznam srdeční činnosti po dobu minimálně 24 hodin.
