Praha (Pressweb) - Nejčastější příčinou úmrtí v České republice jsou cévní a srdeční onemocnění. Přitom včasné vyšetření umožňuje odhalit i počínající chorobu, a tak předejít dalším zdravotním komplikacím. Lidé však tato doporučení většinou odmítají a k lékaři jdou, až když se cítí opravdu špatně. V případě srdečních onemocnění teprve tehdy, když je záchranka odveze do nemocnice s podezřením na infarkt. Základní vyšetření srdce, tzv. klidové EKG, je přitom neinvazivní, to znamená, že přístroj nevnikne do těla, nebolí a pacient se ho proto nemusí obávat. Lidí, kteří chodí preventivně na toto vyšetření, je však malé procento.
Klidové EKG nemusí vždy ukázat chorobné změny v srdeční činnosti
Vyšetření pomocí elektrokardiografu (EKG) zabere pár minut, jde o klidové EKG, při němž pacient sedí nebo leží. Je důležité, aby byl pacient před vyšetřením opravdu v klidu nejen fyzickém, ale i psychickém. Někteří lidé mají i z tohoto vyšetření strach, protože nevědí, co mají očekávat. Bojí se, že jim lékař sdělí něco vážného. Když jsou v takovém stavu před vyšetřením, získané hodnoty nejsou vypovídající. Říká se tomu syndrom bílého pláště. Klidové EKG se potom musí opakovat do té doby, než lékař získá hodnověrné údaje. Dalším vyšetřením je zátěžové EKG.
Kromě klidového vyšetření může lékař zvolit i zátěžové EKG
Při zátěžovém EKG pacient šlape na rotopedu, tzv. ergometru, nebo běží na běžícím pásu. Přístroj snímá jeho srdeční ozvy při stupňující se fyzické zátěži. Protože svaly potřebují rychlejší dodávku kyslíku, srdce se musí více namáhat, aby uspokojilo požadavky na okysličenou krev. Při větší frekvenci se pak jasněji projeví drobné odchylky od normálního rytmu, než co ukázalo klidové EKG. Dalším stupněm vyšetření je tzv. holterové. Při něm se snímá srdeční činnost po dobu 24 až 48 hodin. Pacient má u sebe malý přístroj – holter s připojenými elektrickými svody. Provádí běžnou činnost, může i sportovat.
