Praha (Pressweb) - Běžným artiklem v sortimentu hutního materiálu jsou trubky. Mají všestranné využití pro vedení nejrůznějších médií, zejména vody, páry, vzduchu, chemických látek a produktů v potravinářském průmyslu. Díky fyzikálním vlastnostem se dají řezat, ohýbat a svařovat nebo se spojují šroubováním. Slouží také pro instalaci různých konstrukcí, například lešení. Z trubek se dají postavit různé přístřešky, dočasné haly či podia. Pro větší ochranu před povětrnostními vlivy se chrání různými nátěry, žárovým zinkováním nebo se potáhnou plastem.
Trubky se vyrábějí válcováním, tažením či svařováním
A jak se trubky vyrábějí? Zejména válcováním, tažením, protahováním a svařováním. Při válcování se nejprve vytvoří tzv. dutý předvalek, který se potom válcuje na požadované rozměry. Tímto způsobem se vyrábějí bezešvé trubky. Oproti svařovaným trubkám, které se vyrábějí z ocelového pásu navíjením a poté svařováním, jsou více odolné vůči tlakům, jsou rozměrově přesné, jejich výroba je levnější a jsou hladké uvnitř i na povrchu. Svařované druhy se používají v nábytkářství, při výrobě radiátorů, strojírenství, energetice a v automobilovém průmyslu.
Trubky nemusí být jen z ocele
Bezešvé ocelové trubky nacházejí uplatnění v zakládání staveb, při budování tunelů, metra, konstrukcí výrobních,skladových hal či stožárů. Nerezové výrobky najdeme v potravinářství, gastronomii, ve zdravotnictví, pracují s nimi často architekti, jsou součástí systémů na úpravu vody. Kromě oceli se při výrobě trubek využívá mosaz zejména v automobilovém průmyslu, při výrobě zemědělcích strojů a zařízení. Měděné trubky se používají nejčastěji pro rozvody svítiplynu, zemního a zkapalněného plynu, u protipožárních prostředků, v mrazírenských a chladírenských zařízeních. Z litiny jsou většinou soustavy pro odpadní vody.
