Praha (Pressweb) - Ačkoliv se dnes ve stavebnictví hledají cesty, jak více využít dřevo, zejména u menších staveb, hutní materiál je nepostradatelný. Jde zejména o betonářskou ocel, což jsou různé ocelové tyče a sítě do betonu. Tento hutní materiál je dobře svařitelný a na svém povrhu má výstupky, tzv. žebrování, jenž umožňuje, aby k sobě ocel a beton dobře přilnuly. Betonářské tyče neboli roxory se svařují v konstrukce, do kterých se lije čerstvý beton. Výsledný materiál – železobeton vyniká nejen odolností vůči tlaku, ale také vůči tlaku. Bez železobetonu by neexistovaly mrakodrapy či vodní přehrady.
Hutní materiál jako betonářská ocel
Hutní materiál není jen betonářská ocel, ale také profilová ocel. Jde o tyčovinu různých průměrů, která se využívá pro výrobu nosných konstrukcí. Architekti využívají ocel zejména pro její pevnost a elasticitu. Základními profily jsou I, U, T a H a jeho odvozené varianty s různě dlouhými průřezovými rozměry, například IPE, UPE, HEP a HEA. Každá profilová ocel má odlišné vlastnosti, proto musí architekti volit takový druh, který je pro daný účel a požadavky nejvhodnější. Porušení těchto pravidel může ohrozit stabilitu celé stavby.
Trubky, jakly i plechy pro široké využití
Hutní materiál jsou také jakly, plechy a trubky. Jakly jsou uzavřené ocelové profily nejčastěji se čtvercovými nebo obdélníkovými průřezem. Jsou vhodné nejen pro konstrukce do exteriéru, ale i pro různé stavby do vnitřních prostorů. Trubky jako hutní materiál jsou vhodné pro vedení různých tekutin a plynů. Například bezešvé trubky se vyrábějí za tepla i za studena na válcovacích stolicích. Vyrábějí se většinou z ušlechtilé oceli, která je odolná vůči rzi a chemickým sloučeninám. Slouží k výrobě vstřikovacích trubek, tlakových nádob a různých zařízení pro chemický průmysl a strojírenství.
