Praha (Pressweb) - Vyšetření srdeční činnosti neboli EKG je součástí preventivního vyšetření nebo vyšetření ve specializované ambulanci, pokud má lékař podezření na zhoršenou funkci srdečního svalu. Pacienti si mohou stěžovat na občasné bušení srdce, dušnost či únavu při větší námaze. Lékaři u pacienta provádí nejprve vyšetření srdce v klidu, tzv. klidové EKG. Na jeho tělo připevní elektrody. Diagnostické přístroje pro sledování srdeční činnosti obsahují většinou 12 elektrod. Připevňují se zejména na hruď a končetiny. Přístroj zachycuje elektrické impulsy, které generují srdeční buňky k ovládání stahů srdečních síní a komor.
Zátěžové EKG odhalí nemoci srdce
Vyšetření v klidu však nemusí vždy odhalit srdeční problémy. Další metodou je zátěžové EKG. Principem je, že se pacient podrobí přesně dávkované zátěži, při níž se sleduje srdeční činnost a pořizuje se elektrokardiogram. Zátěžové EKG je přesnější metoda, která většinou bezpečně odhalí nějakou srdeční poruchu, případně zhoršenou funkci srdečního svalu. Lékař dokáže zjistit poruchy srdeční činnosti podle průběhu křivky. Hodnotí se srdeční frekvence, výška, tvar a umístění křivek. Poruchy srdečního rytmu se projevují různou výškou křivky, ischemie srdečního svalu pak změnou tvaru křivky.
Při zátěžovém EKG se využívá rotoped nebo běhací pás
Zátěžové EKG lékař ordinuje nejen při podezření na změnu srdeční činnosti či zhoršenou funkci, ale i po infarktu nebo srdečních operacích. Provádí se na ergometru, což je v podstatě rotoped nebo běhací pás. Toto zařízení je spojeno s přístrojem EKG, je schopno přesně dávkovat zátěž pomocí ztíženého šlapání nebo brzdění běhacího pásu. Zátěžové EKG zvyšuje námahu ve svalech, které potřebují více kyslíku. Srdce ho musí více pumpovat a při potížích oběhového systému, například při zúžených tepnách, se však srdce příliš namáhá a na monitoru vyvolává jinou křivku.