Praha (Pressweb) - Z hutního materiálu se často využívají ocelové profily, jakly, trubky, ale neméně důležitým výrobkem jsou také plechy. Nacházejí uplatnění v karosářském průmyslu, ve stavebnictví a v dalších průmyslových oborech. Vyrábějí se kováním, tažením, ale zejména válcováním za tepla a za studena. Válcování je nejběžnější metoda pro tváření ocele. Ocelový polotovar neboli předvalek přichází mezi válce na válcovací stolici a je jimi za vysokého tlaku tvarován do požadovaného tvaru. Při válcování se mění některé fyzikální vlastnosti ocele. U válcování plechů je důležité, aby se zachovala přesná tloušťka plechu i na velké ploše.
Plechy se využívají k opláštění strojů i budov
Plechy mají široké využití. Slouží k opláštění strojů a různých zařízení. Nejznámější je využití v automobilovém průmyslu pro výrobu karosérií. Plechy, které jsou dodávány z válcoven, se působením tlaku a tepla na speciálních strojích vytvarují do požadovaného tvaru. Problémem tohoto hutního materiálu je, že podléhá korozi a slabá vrstva ocele se může působením koroze proděravět. Proto se ocelové plechy na povrchu upravují. Nejjednodušší ochrana je použití barvy, ale ta má také nejkratší působnost. Odolnější úprava je pokovování. Používá se zejména zinek, ale také hliník, nikl, cín nebo chrom.
Plechy jsou hladké i tvarované, například trapézové
Plechy se pokrývají zejména zinkem v procesu žárového zinkování, což je metoda, při níž se plech ponoří do roztaveného zinku. Na povrchu se ocel pevně spojí se zinkovou vrstvičkou, která je odolná nejen mechanicky, ale i proti chemickému působení. I když se zinková vrstva poruší, koroze probíhá jen v zinkové vrstvě a ocel nezasáhne. Pro opláštění se používají plechy hladké i tvarované. Známý je například trapézový tvar plechů na stěnách i na střechách budov. Pro nášlapné plochy plechů jsou vhodné výrobky s vertikálním vzorem, například slzy či lístky.
