Praha (Pressweb) - Hodně lidí si myslí, že zvyk posílat na Vánoce a k Novému roku novoroční přání vznikl ve Francii, ale to je velký omyl. Pletou je francouzská slova Pour féliciter, která se na novoročenkách často vyskytují. Znamenají asi „s blahopřáním“ a vymyslel je nejvyšší český purkrabí hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojína. Údajně proto, že ho nebavilo navštěvovat tolik svých aristokratických přátel a osobně jim přát mnoho štěstí k Vánocům. Ale novoročenky mají dlouhou historii. Už ve starém Egyptě si lidé přáli štěstí a bohatství v novém roce a doprovázeli to různými dárky v podobě posvátného brouka skarabea.
Novoročenky se poprvé začaly tisknout v roce 1841
Novoroční přání před vynálezem knihtisku byla malá umělecká díla vytvářená na hedvábí nebo mosazné destičce – obrázek doplňoval text přání. Slavný malíř Albrecht Dürer vytvořil roku 1499 provokativní novoroční přání v podobě Jezulátka, které drží zeměkouli. S vynálezem tisku se zvyk posílat přání k Vánocům rychle rozšířil zejména mezi bohatšími lidmi. Každý se chtěl ukázat, že si to může dovolit a tištěné kartičky se staly velmi oblíbenými. První blahopřejné lístky se prý začaly tisknout v roce 1841 ve skotském Edinburgu. Začaly se také prodávat vánoční pohlednice s nejrůznějšími motivy.
Novoročenky jsou často malá umělecká díla
Ať už vznikly novoročenky z lenosti nebo z výborného marketinkového nápadu, vydržely dodnes a nezadají si v ničem s nápady z minulosti. Dnes tyto výtvory obohacují různé tiskařské techniky, jako jsou termografie, horká ražba, reliéfní ražba, laserový výsek a digitální tisk. Umožňují, aby písmo či motivy byly plastické a vytvářely 3D efekt. U špičkových přání se využívají i různé barevné krystaly, které se zasazují do perleťového papíru. Není divu, že se v minulých desetiletích staly novoroční lístky předmětem sběratelské vášně.