Praha (Pressweb) - Do dalšího dílu Show Jana Krause přijali pozvání herečka Jana Švandová, výtvarník Stanislav Diviš a mentalista Jakub Vosáhlo.
Premiéru dalšího dílu čtvrté série Show Jana Krause uvidíte v pátek 20. prosince ve 22.20 na Primě.
Prvním hostem Jana Krause byla oblíbená herečka Jana Švandová. Moderátor na úvod podotkl, že si všiml, že jakmile Jana slyšela znělku, během níž přicházela, už se začala pohupovat v bocích. „Miluju hudbu a miluju tanec, a to mi vydrží až do smrti,“ odpověděla herečka. Moderátor vysekl Janě poklonu, jak skvěle vypadá, a zeptal se, jestli na to má nějaký recept. „Já si tak užívám života,“ odpověděla Jana. „Někdo si taky užívá, a najednou nemá zuby,“ pobavil moderátor diváky. Jana vzpomínala, kdy se s Janem Krausem viděli poprvé. „Bylo to v kavárně Slávie a Ty jsi tam seděl s Michalem Pavlatou a hrozně jste machrovali. Nějak jste se snažili zaujmout svými řečmi, ale mě to vůbec nezajímalo. Pak jste řekli něco, co mě dostalo: Zeptali jste se mě, jestli vím, že mi roste knír. A já znervózněla a hned jsem šla na záchod prohlížet, jestli to je pravda. A zjistila jsem, že ano. Takže jsem na tom začala pracovat a díky vám dnes ten knír nemám,“ rozesmála paní Švandová diváky. Jana Švandová prozradila, že nejlepší věk byl pro ni po čtyřicítce. „Něco jsem už pro sebe musela dělat, abych se udržovala, ale bavilo mě to, protože mi lidi říkali: Ty už jsi stará, ale přitom vypadáš dobře,“ prozradila herečka, která je už potřetí vdaná – a prý šťastně. „Můj spolužák z gymplu Jirka Bartoška nechápe, že herečka může udělat to, co já, a na téma moje manželství říká: „Ty ses rozvedla s plastickým chirurgem, pak s filmovým producentem, aby sis vzala developera,“ smála se paní Švandová. Probrali s moderátorem téma plastických operací. „Ony pak všechny ty ženy vypadají stejně, pusu mají přes celou hlavu, jsou vyvinuté, když někam přijdou a svléknou kabát, tak si zároveň řeknou o hustilku, aby se přifoukly,“ navázal s nadsázkou moderátor. Paní Švandová popisovala příhodu se svou kamarádkou, která žije ve Spojených státech a která se jí svého času pochlubila, že si koupila krém na obličej z pánské předkožky. „A protože já musím všechno vždycky vyzkoušet, tak jsem si to koupila taky. Pak jsem se namazala tím krémem a šla spát. A přišel manžel a ptal se: Miláčku, co to tady tak strašně smrdí? Tak jsem po pravdě odpověděla, že to jsem já,“ popisovala herečka. Prozradila, že její syn pracuje jako humanitární pracovník a nyní že žije se svou ženou a s dcerou v Pákistánu. „Jsem trochu nervózní, když o nich třeba týden neslyším, protože to je samozřejmě nebezpečná oblast, ale jsem na něj hrozně hrdá, že se věnuje téhle práci,“ vyprávěla herečka.
Moderátor přivítal Stanislava Diviše – malíře, muzikanta, zakladatele skupiny Tvrdohlaví a kapely Krásné nové stroje. Moderátor se zajímal o nedávnou výstavu pana Diviše. „Proběhlo to ve Špálově galerii a vystavoval jsem tam poměrně nová díla,“ vysvětlil host. Probrali spolu všechny profese pana Diviše: „Bylo toho hodně. Vyučil jsem se elektromontérem, sbíral jsem jahody v NDR, dělal v docích ve Stralsundu, dělal jsem v cihelně, kresliče na vykopávkách, závozníka na pivovaru,“ vyjmenovával pan Diviš. V té době se už také poprvé oženil a založil rodinu, právě proto se nakonec během studia nehlásil na volnou malbu, ke které tíhnul, ale na „mnohem praktičtější“ restaurátořinu. „Já jsem v roce 1983 založil kapelu a pořádal jsem na škole různé večírky. Jednou jsem pořádal koncert v hotelu Tichý na Žižkově a sešly se tam asi 2000 lidí a hrály tam různé kapely, Plastici a podobně, a viděl mě tam taky jeden profesor a druhý den mi řekl: „Vy to restaurátorství nemůžete dělat. Já Vás viděl na koncertě a viděl jsem, že Vy se nikdy při práci nepřizpůsobíte autorovi.“ V tom měl asi pravdu. V každém případě to byl jeden důvod, proč jsem krátce poté založil skupinu Tvrdohlaví. Bylo nás tam deset a je úžasné, že jsme se všichni nakonec v umění uplatnili. Petr Nikl, Václav Marhoul, Jaroslav Róna…“ vyprávěl pan Diviš, jak došlo k založení skupiny Tvrdohlaví. Moderátora zajímalo, jak vznikla kapela Krásné nové stroje. „My jsme byli zaštítěni jedním malým sdružením SSM v Kolíně. A ti o nás nejdřív moc ani nevěděli, ale nakonec byli docela rádi, když se o nás sem tam mluvilo,“ vyprávěl pan Diviš. „O Vás se říkalo, že jste kolínská kapela, která v Praze potkala jazz,“ podotkl moderátor. Pan Diviš prozradil, že žije na venkově za Prahou a že s manželkou chovají kozy, a přitom zvládá ještě malovat obrazy. „Je pro mě záhada, že občas někdo přijde a koupí si ode mne obraz,“ dodal malíř. Popisoval, jak v roce 1989 připravili pro plzeňský rozhlas totálně mystifikační vysílání, aniž by si toho někdo z rozhlasu vůbec všiml. „Oslovila mě jedna paní z rozhlasu, jestli bych nepřipravil nějakou relaci. A my jsme si tehdy s kamarády řekli, že to připravíme, a udělali jsme to jako obrovskou mystifikaci. Četli jsme zprávy z Knihy 1000 československých nej a připravili jsme to jako regulérní zprávy. Byly tam nesmysly, že třeba bratři Pospíšilové jsou popáté mistry světa, zatímco ve skutečnosti už ten titul měli podvacáté. Nebo jsme říkali lidem, aby volali na telefonní číslo do rozhlasu, přečetli jsme ho, a vzápětí zopakovali úplně jiné,“ vyprávěl pan Diviš.
Třetím hostem byl mentalista Jakub Vosáhlo. „Já hlavně podnikám v oblasti mentalismu, nebo třeba někdy legálně kradu,“ pochlubil se mentalista. „Kradu třeba opasky, je to ale legální, je to součást show, mého vystoupení,“ dodal mentalista. „Mentalismus patří sice do oblasti kouzel, ale spíše to spadá do oblasti mozku. Patří sem telepatie, telekineze. Po vojně jsem už nastoupil do oblasti mentalismu. Chtěl jsem už tehdy čarovat, vystupovat, už deset let se tomu věnuju profesionálně,“ vyprávěl Jakub. Popsal, že za své poslání považuje, že mezi lidmi šíří, že se lze živit tím, co člověka baví. Jana Krause zajímalo, jestli by mohl předvést nějakou ukázku související s mentalismem. „Já pošlu divákům tři samostatné myšlenky. Opakujte si: V hlavě není nic. Myslete na první smyčcový nástroj, který vás napadne, pak myslete na první kořenovou zeleninu, která vás napadne, a teď na první ovocný strom, který vás napadne. Teď stop: Mysleli jste na housle, mrkev, jablko. Tohle jsem vám poslal do hlavy,“ ukončil Jakub experiment. „Proč to byl úspěšný experiment a jak se to dá využít v normálním životě? Vy jste přistoupili na tu hru, když jsem vás požádal, abyste mysleli na ty konkrétní věci, a já jsem vás při tom vedl. Podsouval jsem vám, abyste mysleli na smyčcový nástroj, na kořenovou zeleninu, na ovocný strom,“ popisoval pan Vosáhlo. Předvedl další ukázku z oblasti mentalismu. „Mám tady normální balíček, který není nijak značený. Nejsem kouzelník, ale mentalista, pracuju s vaší psychikou. Pane Vodvárko, házím Vám balíček karet a zapamatujte si jednu kartu, kterou jste si vytáhl,“ vyzval pan Vosáhlo ke spolupráci pana Vodvárku. Poté oslovil další lidi z publika a předvedl ukázku toho, jak uhádne karty, které si otočili jednotliví lidé. „To je obdivuhodné, jak jste to udělal?“ dodal uznale moderátor, když Jakub až na jednu výjimku uhádl všechny karty.
