Mít na zahradě vlastní studnu je v dnešní době benefit, kterého se každému nedostává. Platí to však pouze v případě, že je voda skutečně čistá. Tím máme na mysli bez škodlivých bakterií a látek, kvůli jejichž vysokému obsahu není konzumace možná.
Kvalitu studniční vody vám prozradí rozbor
O složení studniční vody leccos prozradí domácí testovací sada, ovšem skutečně vypovídající je pouze rozbor provedený odborníky z akreditované laboratoře. Není sice povinný, jako je tomu při provozování ČOV, ale pokud máte v plánu s vodou jakkoliv nakládat, budete ho potřebovat. Kromě míry tvrdosti a obsahu různých kationtů a aniontů se z něj dozvíte o přítomnosti bakterií, pesticidů i radioaktivních látek.
Pokud výsledky prokáží nezávadnost, můžete studniční vodu bez obav využívat k libovolným účelům. V opačném případě se nevyhnete úpravě.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Studniční vodu mohou kontaminovat různé látky, které se dostávají do spodních vod. Například pro oblasti, kde probíhá intenzivnější hnojení, je typický vysoký obsah dusičnanů a dusitanů. Takto kontaminovanou vodu je možné používat jako užitkovou (tzn. na splachování nebo úklid). Případným řešením je instalace speciální filtrační vložky.
Další potenciální problémy mohou souviset s vyšším obsahem železa a manganu (řešení nabízí filtr se speciálním oxidačním pískem), výskytem škodlivých bakterií (voda se může upravit chlorem, UV zářením nebo ozonizací), ale také s obsahem radioaktivních látek (pomoc může odborné provzdušňování nebo reverzní osmóza).
Co se týče vysoké tvrdosti, ta sice neškodí zdraví, ale nelibě ji nesou domácí spotřebiče. S vyšším obsahem vápníku a hořčíku si naštěstí snadno poradí přístroj na změkčování vody.
