Praha (Pressweb) - OK plus F je inscenace vystavěná nad notoricky známým frankensteinovským motivem a mimo jiné se zabývá (ne)autentičností bytí herce na jevišti a (ne)iluzivností divadelního představení.
Podtitul "OK jako dobře dobře, F jako fluidum, F jako Frankenstein; o extázi směrem dolů, nepožehnané práci, žízni a kompozitní bytosti“ pak naznačuje další motivy, které se v inscenaci vrství, prolínají a spoluutvářejí ji.
Replika jedné z hlavních protagonistek "je to jen takové... divadlo... divadýlko... tyjátr" naznačuje groteskní až sebeironizující ráz inscenace OK plus F, tolik typický pro dramaturgii Divadla Kámen. Diváka nevyvede z míry ani tak fantasknost motivů, které se bohatě vrství v několika prolínajících se liniích. Nemůže být tolik znejistěn hledáním F jako tygřího fluida nebo F jako vytvářením kompozitního člověka jako hmatatelným napětím mezi divadelní realitou a její iluzívností. Tento konflikt tvoří rámec inscenace a dává vzniknout dynamickému tvaru, se kterým se divadelní divák běžně nesetkává. Činí ho totiž agentem vlastního zážitku. Divadelní realita se mu totiž v inscenaci Ok plus F nepředestírá jako již hotová ke konzumaci nebo k odsunutí talíře. Klade na něj mnohem vyšší nárok, požaduje totiž, aby se rozhodl, jestli situace, která se před ním rozehrává, divadelní realitu předstírá coby divadlo na divadle, nebo jestli jí skutečně je. Herci diváka znejišťují a zcela záměrně v něm vzbuzují iluzi pocitu trapnosti nad marností svojí snahy, kterou nejlépe vystihuje pojem fremdschämen, pocit studu za jiného. A s tímto pocitem divák vstupuje do hry, naplněn skepsí, o níž ale tuší, že je vyvolaná uměle, že si s ním hra pohrává. A postupně, pomalu se vplétá, odhaduje, dedukuje... A nakonec se všechno spojí a prolne. A tento moment vyústění přináší obrovskou až endorfinovou katarzi, jako průnik cílovou páskou. Pointa v inscenaci OK plus F neznamená dramatické rozuzlení, spíše uklidnění nejistotou podrážděných synapsí.
Kdy: 16. května od 19.30, 6. června od 19.30
Kde: Divadlo Kámen
Výchozí román napsala: Mary Wollstonecraft Shelley
Strukturu navrhl: Petr Odo Macháček
Obtížně slyšitelná poezie: Starý zákon, Martin Vávra
Kostýmy: Monika Piecuch Roženková
Provádějí a jednají: Lucie Zachovalová, Zdeňka Brychtová / Lenka Chadimová, Olga Ježková, Martin Poláček, Vojtěch Poláček, Alexandr Vasilyev / Miroslav Paulíček
Více o inscenaci:
