V Brně proběhne česko-slovenský konzultační den k důchodům
Lidé, kteří pracovali nebo pracují v České republice i na Slovensku, budou mít možnost informovat se na své důchodové nároky z obou států. Ve čtvrtek 19. listopadu pro ně ČSSZ ve spolupráci se slovenskou Sociální pojišťovnou připravila konzultační den.
Redakční poznámka: Za pravdivost obsahu odpovídají zadavatelé jednotlivých článků.
K březnu 2016 bylo v České republice 603 příjemců důchodu,
kterým k 31. 3. bylo sto a více let. Vůbec nejstarším důchodcem žijícím
v České republice byla k uvedenému datu žena, která se narodila
v roce 1907 a žije v Jihomoravském kraji.
Nejstarší muž - důchodce žije v Libereckém kraji a je
ročník narození 1909. Vyplývá to z údajů ČSSZ.
Zhruba o stovku vyšší
průměrné starobní důchody pobírali čeští důchodci v prvním čtvrtletí roku
2016 ve srovnání se stejným obdobím roku loňského. Muži měli tradičně vyšší
průměrnou důchodovou dávku – k 31. 3. 2016 činila 12 602 Kč (loni to
bylo 12 497 Kč), ženy – důchodkyně měly měsíční příjem
k 31. 3. 2016 v průměru 10 351 Kč (loni činil 10 246 Kč).
Vyplývá to z údajů ČSSZ.
Celkem 787 postihů za nedodržení léčebného režimu během trvání dočasné pracovní neschopnosti udělili pracovníci OSSZ neukázněným pojištěncům, kteří byli na tzv. neschopence během prvního čtvrtletí roku 2016. Kontroloři vyrazili do terénu 40 997 krát, tzv. neschopenku v daném období vypsali lékaři pojištěncům v 450 715 případech.
ČSSZ zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2016 o 41 351 případů ukončených dočasných pracovních neschopností méně, než ve stejném období roku 2015, ale prodloužila se průměrná doba stonání lidí na tzv. neschopence. Zatímco ve sledovaném období roku 2015 činila zhruba 37 dnů, letos to bylo téměř 40 dnů.
Od ledna do března roku 2016 evidovala ČSSZ celkem 450 715 případů ukončených dočasných pracovních neschopností, což je o 41 351 případů méně, než ve stejném období roku 2015. Stejně jako loni lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacích cest, toto onemocnění bylo příčinou neschopenky pojištěnců ve 189 461 případech, z toho ve 150 703 případech lékaři diagnostikovali akutní infekci dýchacích cest.
„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci OSSZ. Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.
Konference Internet ve státní správě a samosprávě, která se konala ve dnech 4. – 5. dubna 2016 v Hradci Králové, nabídla nejen odborné veřejnosti dvě zajímavá vystoupení od zástupců ČSSZ.
Ztráta manžela či manželky je velmi tíživou životní situací. Na sociální zabezpečení v případě úmrtí jednoho z manželů myslí zákon o důchodovém pojištění, který stanoví podmínky, za nichž má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod. Avšak tyto tzv. pozůstalostní důchody jsou opředeny mnoha mýty. ČSSZ proto vyvrací ty nejčastější.
Přehled o celkovém počtu OSVČ v České republice, a to podle krajů i okresů, statistiku plnění povinností zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení, počet vyplacených nemocenských dávek podle krajů i okresů, ale i počet posudků provedených lékařskou posudkovou službou nebo výčet nejčastějších příčin vzniku invalidity v ČR. I tyto údaje dala nově k dispozici ČSSZ na portálu „Otevřená data České správy sociálního zabezpečení“.
Invalidní důchody jsou vedle důchodů starobních a pozůstalostních dalším druhem důchodů poskytovaných z českého důchodového systému. I s nimi je spojena řada nejasností a mýtů. ČSSZ vysvětluje nejčastější z nich.
Letošní první celostátní porada vedení ČSSZ měla na programu především zhodnocení uplynulého roku v kontextu zavádění zákona o státní službě. Konala se v úterý 29. 3. a ve středu 30. 3. a účastnili se jí také zástupci MPSV.
Přestože jsou důchody často diskutované téma, panuje v této oblasti stále řada mýtů. Dotazy lidí se týkají oblasti výpočtu důchodu a všeho, co ovlivňuje výši důchodu jak pozitivně, tak negativně. Nejsou si jisti, co se pro důchod „počítá“ a co nikoliv. ČSSZ proto objasňuje další z omylů.
- ‹ previous
- 14 z 34
- next ›
