Praha (Pressweb) - Věděli jste třeba, že zlatá medaile na olympijských hrách vlastně není tak docela zlatá? Ve skutečnosti je v ní zlata zhruba pouhých šest gramů, které jsou podle pravidel Mezinárodního olympijského výboru minimální hranicí. Na tu připadá celých 525 gramů stříbra, takže zlatá medaile je de facto mnohem více medailí stříbrnou.
Zlato má hustotu 19,3 gramů na krychlový centimetr. Pro představu to znamená, že kilogram zlata vypadá jako krychlička o hraně 3,75 cm. Takže kilový zlatý prcek.
Zlato je prakticky všude kolem nás. V horninách (Zemská kůra obsahuje 0,0035 g zlata. V tuně horniny.) odkud se rozpouští do vody, odkud ji můžou vstřebávat živočichové i rostliny. Dokonce se díky difrakční rentgenové analýze zjistilo, že stopové množství zlata obsahuje mužský ejakulát. Jak se do něj dostal? S nejvyšší pravděpodobností právě skrze vodu a potravu. Ale s jistotou to nemůže říct nikdo.
Nejryzejší zlato, které má slavnou sedmi-devítkovou ryzost - tedy 999,9999 se používá pouze v chemických laboratořích. A když jsme u chemie - zlato je velice stabilní a ani většina kyselin si s nim neporadí. Pouze směsi, jakou je kupříkladu lučavka královská (směs kyseliny chlorovodíkové a kyseliny sírové).
První „zlatý zub“ byl podle všeho vytvořen už v 7. století PŘED naším letopočtem, kdy italský zubař použil na fixaci pacientova falešného zubu zlatý drát. Jako výplň dutiny v zubech se zlato doporučuje od přelomu patnáctého a šestnáctého století. používá i NASA. Tenkou zlatou vrstvičkou jsou obalována hledí helm astronautů, aby je chránila před slunečním světlem, které by jim, necloněno zemskou atmosférou, mohlo doslova vypálit zrak. Tomu se říká cenná ochrana.
Svět zlata je zkrátka bohatý. A to nejen jako majetku v podobě investičního zlata.
